26. 5. 2012
jsme se zúčastnili
4. a zároveň závěrečného kola hry Plamen.
Soutěžili jsme v požárním útoku, za náš sbor jelo družstvo mladších a družstvo starších.
Sraz byl opět velmi brzo, a to v šest hodin ráno, pro všechny z nás, dost krutý čas, byla přeci sobota 🙂 Ale co, soutěž je soutěž, takže pokud sme chtěli soutěžit, nic jiného než vylézt z postelí nám stejně nezbylo. Nakonec jsme se sešli opravdu všichni a mohlo se vyrazit směr Bohutín. Bohužel hned po ránu se soutěž začala protahovat a místo nástupu v 8 hodin jsme nastupovali až v 9:15. Při nástupu byli předány ocenění vítězům soutěže “ Požární ochrana očima dětí“ , které mi jsme se neúčastnili, ale třeba to příští rok změníme. Po nástupu se začali běhat štafety CTIF. Mi měli celé dopoledne volné, protože jsme šli soutěžit v požárním útoku a ty se běhaly až odpoledne. Aby jsme se tu moc nenudili, hráli jsme různé hry, ať už ty stolní nebo třeba s míčem. Chodili jsme se procházet a tak dále… Když přišel čas na požární útoky, jako první z nás šlo na start družstvo mladších ve složení:
Družstvo mladších složení:
Koš – Janička Soběslavská
Mašina – Kuba Barták
Béčka – Péťa Štěpánek
Rozdělovač – Jirka Bičiště
Levý proud – Filípek Kameník + Klárka Wiedermannová
Pravý proud – Hanďa Soběslavská + Kačka Mikysková
bohužel při druhém pokusu našeho družstva nám tlak vody pohnul s našimi proudaři a šlápnutí na čáru nás stálo červený praporek, ale první pokus se nám počítal, takže NEVADÍ.
Družstvo starších vyrazilo ve složení:
Koš – Andulka Mikysková
Savice – Zuzka Bartáková
Mašina – Luboš Souček ml.
Béčka – Dan Jeřábek
Rozdělovač – Dan Souček
Levý proud – Tomáš Pihar
Pravý proud – Marcela Matějková
jako na potvoru se nám tato soutěž nechtěla povést. Když už jsme ustáli všechny připomínky rozhodčích, první pokus se nám trochu protáhl, kvůli zavřenému kohoutu na mašině. Druhý pokus nám klapl na výbornou, velikou radost z povedeného pokusu nám skazil červený praporek od rozhodčího, který kontroloval zda košík drží na savici. Nejdříve řekl sundat a poté dal červený praporek, že to neměl zkontrolované. Co k tomu dodat? Nějaké naše námitky nikoho nezajímali. No co, řekli jsme si, že příště jim ukážeme zase mi :-D. Po velmi dlouhém dni jsme byli rádi, že jsme se okolo páté hodiny odpolední rozjeli domů. Tomáš, který na soutěži zůstal, aby převzal diplomy a kroniku, odjížděl až okolo sedmé hodiny, to byl opravdu velmi náročný hasičský den. Hlavně, že jsme si to všichni užili a nikomu se nic nestalo.
A jak tedy tato lehce smolná soutěž dopadla: mladší 13.místo a starší 18.místo